Když jsme si v dílně pověsili
Gottwaldův obraz nad svůj stůl,
jako by utajené síly,
věřte si nebo nevěřte,
se v každém náhle probudily
...
Jak usmívá se ten náš milý,
v hukotu naší továrny!
Až někdy myslíváte chvíli,
věřte si nebo nevěřte,
že jeho oči promluvily.
Gottwaldův úsměv vyrovnaný
nám v dílně svítí nad stolem.
Chválíte naše smělé plány?
Věřte si nebo nevěřte,
ty všechny budou překonány!
|
|
